Skip to content

Zintenzivnění hudebních emocí u paranoidní schizofrenie

První kontrolovaná studie schizofrenního vjemu hudebních emocí byla publikována teprve minulého roku. Přes desítku evropských i kanadských vědců v článku upozornilo, že otupělé emoční vnímání, se schizofrenií notoricky asociované, není za hudebních podmínek replikovatelné. Budou-li ústřední výsledky doplněny dodatečnými experimentálními postřehy, mohou mít významný dopad na zabředlé teorie schizofrenního afektu.

Anne Weisgerberová a kolegové vyhotovili baterii čtrnácti hudebních ukázek vyjadřujících šťastné, smutné, stresující, či poklidné emoce. Ukázky byly doplněny podobnými emočními sety, které však byly vyjádřeny obrázky výrazů tváří nebo nahrávkami afektivních slov. Třicet paranoidních schizofreniků dostalo za úkol rozpoznat, které emoce stimuly vyjadřují.

Ač to samotná kontrolní skupina často nebyla s to uhádnout, schizofrenici si vedli významně hůře. Autoři tak částečně podložili dlouho prosazovaná tvrzení o schizofrenikově emoční nekompetentnosti. Při bližším prozkoumání efektu se však ukázalo, že zatímco vjem obličejových či mluvených emocí byl schizofrenií dle očekávání tlumen, vjem emocí hudebních byl naopak zintenzivněn.

Vzhledem k malému rozsahu dosavadních výzkumů zohledňujících interakce mezi schizofrenií a hudbou se samozřejmě skýtá mnoho interpretací těchto výsledků. Sama Weisgerberová s kolegy například nastiňují, že percepční deficity spojené se schizofrenií by mohli preferenčně škodit vjemu obličejů a mluveného slova, ale hudbu ušetřit. Jiní autoři se naopak pozastavují nad společenskými a kognitivními deficity, které by měli znemožnit vjem sociálně či semanticky založených stimulů, ale ne hudby. Každopádně se nabízí námitky proti klasickým teoriím schizofrenního afektu, které staví na nevyhraněně zploštělém emočním vnímání.

Dříve než bude možno podobné závěry soudit, je nutné experimentální výsledky doplnit. Studie Weisgerberové je totiž nejen ojedinělá, ale také metodicky vratká. Nadcházející výzkum by měl jednak užít dimenzionálních emočních modelů přímo v designu, spíše než jen v analýze, a dále kontrolovat rozsah potenciálních sluchových, společenských, až kognitivních nedostatků u experimentálního vzorku.

 

1 komentář

  1. […] Není zatím jasné, jaký má schizofrenní amúzie vliv na hudební cítění. Někteří se domnívají, že oslabené rozeznávání tónů omezuje porozumění jen těm emocím, které jsou zakotveny v prosodické mluvě. U hudby by však efekt mohl být i zcela opačný. […]

Leave a Reply

Your email address will not be published.