Skip to content

Mysl, hudební a zhudebněná

Sonifikace neboli zhudebnění propůjčuje komplexním systémům srozumitelnost. Tato metoda, při které jsou souběžně probíhajícím numerickým událostem přiděleny hudební hodnoty, je vědě stále milejší. I klidová aktivita mysli zasažené schizofrenním onemocněním byla hudebně zpracována.

Komplexní systém lze definovat jako systém složený z různě propojených částí, které jako celek vykazují takové vlastnosti, jež nejsou jasně viditelné z vlastností jednotlivých částí. Nervová soustava je právě takovým systémem. Lidský mozek obsahuje až sto miliard nervových buněk uspořádaných do menších až větších struktur, které mohou být lehce až silně vázany na jiné struktury. Právě jejich spoluprácí prý vzniká lidská mysl. A netušíme jak. Komplexní systémy totiž mohou být komplexní až příliš. Lidské myslící a jazykové pochody, které bývají uspořádány do jasných posloupností, na ně nemusí stačit.

I kvůli tomu se kognitivní neurověda častěji uchyluje ke studiu jednotlivých částí mozku, než mozku jako celku. Například lze doložit daleké pokroky v našem porozumění mandlovitému útvaru zvanému amygdala. Víme, že se amygdala po vydělení okolní aktivity na zobrazovacích přístrojích rozsvítí, když se náš proband kouká na obrázky zamračených tváří. Nerozsvítí se, když proband trpí těžkým psychotickým onemocněním a je zaléčen silnými antipsychotiky. Takové zjištění však můžeme interpretovat tolika způsoby, až je nakonec jasné jen to, že nevíme nic.

Dan Lloyd tvrdí, že na to jdeme špatně. Říká, že lidské mysli neporozumíme, dokud nevezme v potaz jeji ‘gramatiku’. A nervovou gramatiku prý nemůžeme pochopit, dokud ji vhodně nepřeložíme. Právě hudba by mohla být řešením.

I sonifikace však má jednu jasnou nevýhodu v tom, že vychází z artificiálních algoritmů. Vědecký pracovník se například může rozhodnout, že amygdala bude znít jako trombón, který střídá frekvence podle toho, která mandlovitá subčást zrovna svítí nejvíce, a který vyhrává s hlasitostí úměrnou celkové aktivaci struktury. Vědeckému pracovníkovi by se pak sice mohlo zdát, že amygdale rozumí lépe, ale už by nevěděl, jestli i správně.

Na svém YouTube kanálu Lloyd představuje i zhudebněné mysli schizofrenně nemocných lidí. Posouzení necháme na Vás!

2 komentářů

  1. Filip Filip

    “Vědeckému pracovníkovi by se pak sice mohlo zdát, že amygdale rozumí lépe, ale už by nevěděl, jestli i správně.” – presne, se sonifikaci opatrne!

    • KerkovaB KerkovaB

      Určitě. Po takovém opatrném zacházení ale může být sonifikace užitečná – ač jsou aplikované algoritmy artificiální, používáme-li je konzistentně, povšimneme si snad takových vztahů mezi proměnnými / vzorců jejich chování, které bychom mohli v numerických datech i zcela promeškat.

Leave a Reply

Your email address will not be published.