Skip to content

Automaticita emocí

John Ridley Stroop
John Ridley Stroop

Vlastní vjem externího světa a naše reakce na něj prý nedržíme pod kontrolou – spíše se neobratně přizpůsobujeme tomu, co se v nás skrytě odehrává zcela automaticky. Takové tvrzení podporuje výstup mnohých psychologických testů, včetně Stroopova testu a jeho variant.

Doklady o využití nestandardizovaného Stroopova testu pramení už z 19. století; moderní Stroopův test vychází z předlohy publikované roku 1929 Johnem R. Stroopem. John tehdy zadal svým probadům zdánlivě jednoduchý úkol – měli sledovat barevně popsané kartičky, a co nejrychleji a nepřesněji určit, jakou barvu vidí. Šibalský John ale na kartičky vepsal právě jména barev. Tušil, že střetne-li se jeho proband třeba se slovem “žlutá” napsaným zeleně, bude samým zmatením pomalejší a náchylnější chybám. Hovoříte-li dobře anglicky, můžete si tento Stroopův efekt ozkoušet i sami na sobě online.

Šibalští vědci zanedlouho vyvinuli Emocionální Stroopův test, který byl roku 1996 zpopularizován Williamsem a kolegy. Tato varianta, ve které kartičky uvádí jen samá běžná slova, bývá pro zdravé jedince výrazně jednodušší. Lidé, kteří trpí duševním onemocněním, však mohou podléhat obdobným zmatkům jako Johnovi probandi výše. Emocionální Stroopův test totiž využívá slov s různým emočním nábojem. Například nelibá slova jako “smrt” tak mohou zpomalit jedince s afektivním onemocněním. Podobný efekt je evidován i u specifických emočních zaujetí. Třeba jména pokrmů jako “čokoláda” prodlužují reakční dobu lidí trpících obezitou.

Současným úkolem projektu Psychohudba je adaptovat emocionální Stroopův test pro vzorky české populace zasažené onemocněním schizofrenního spektra. Na vývoji této verze se můžete podílat i Vy svou účastí na předběžné studii Emocionální valence lexikálních jednotek českého jazyka. Děkujeme!

Buď první!

Leave a Reply

Your email address will not be published.