Skip to content

Čten a zhudebněn

Adolf WoelfliPo přijetí na švýcarskou kliniku Waldau jal se Adolf Wölfli kreslit, skládat. Pana doktora Waltera Morgenthalera moc překvapovalo, jaký to má Adolf talent a hlavně – kde se v něm náhle vzal? Adolfovy tužky, kterých každé pondělí dostal pár, vinuly spletité čáry do samých krajů velkoformátových novinových listů a špikovaly je hudebními znaménky rozlezlými na šest linek osnovy. Výtvarné ani hudebnění vzdělání Adolf neměl a kreativní choutky rozmohly se v něm až po psychotické atace, tvrdil doktor Morgenthaler v knize, kterou o svém oblíbeném pacientovi roku 1921 sepsal.

V dnešní době slouží tvorba Adolfa Wölfliho jako příklad outsiderovského umění. Do žánru určeného pro netradiční formy či původce uměleckých vyjádření spadali i Louis Wain nebo Wild Man Fischer, o nichž se Psychohudba zmínila již dříve.

Předmětem nekončící debaty je, zda byli Wölfli a další outsideři uměleckými génii či spíše zidealizovanými čmáraly. Díky Kellerově a Streifově analýze z roku 1976 víme jedno: navzdory Wölfliho až dokonalé izolaci od hudby dávala jeho díla smysl. Skládal převážně mazurky, polky, pochodové písně a další spíše folková díla, která si můžeme po úsilí švýcarské nadace Adolf Wölfli Foundation poslechnout i na YouTube.

Wölfliho ornamentální partitury byly vyloženy a interpretovány mnoha muzikanty, a nesčetně více jich inspirovaly. Nelze nezmínit dánského skladatele Pera Nørgårda, který na oslavu své posedlosti Wölflim složil operu “Det Guddommelige Tivoli(~ Božský cirkus), “Symfonii č. 4” a další díla. Wölflim se nechal inspirovat i Mats Johansson ve skladbách pro The Zorn Trio, nebo legendární experimentální uskupení Nurse with Wound. Jmenovaná díla naleznete v playlistu “Zahrajme si o tom”.

1 komentář

  1. dan dan

    hlasoval bych pro cmarala, ale hudba dobre!

Leave a Reply

Your email address will not be published.